KBT  terapie

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je založena na předpokladu, že chování a myšlení, které nám způsobuje potíže, je získané a naučené v průběhu života. Pomocí vhodně zvolených technik a metod se každý člověk může naučit toto chování a myšlení u sebe rozpoznat, pojmenovat a upravit je, a nebo je nahradit vhodnějším a zdravějším chováním a myšlením s cílem zvýšit kvalitu svého života.

Při práci s automatickými negativními myšlenkami (myšlenky, které se svévolně vynořují v mysli - obavy, strach, úzkost) KBT vychází z kognitivního modelu. Ten předpokládá, že nezáleží na tom, jestli je skutečnost pozitivní nebo negativní, ale na tom, jak ji interpretujeme. Jinými slovy - mohu se např. na společný oběd s kolegy dívat jako na něco, co je běžné, emočně neutrální, nebo dokonce fajn a těšit se na něj. A nebo se na něj mohu dívat jako na něco, co bude strašné, protože se tam na mě zase všichni budou dívat, něco mi upadne a ztrapním se. Tyto negativní myšlenky se mi automaticky objevují v mysli a vyvolávají ve mně úzkost. KBT rozvíjí dovednost se v proudu těchto negativních myšlenek zastavit a najít způsob, jak s nimi pracovat, prozkoumat je a zmírnit jejich dopad na naše prožívání a chování, abychom příště dokázali na takový oběd s kolegy jít bez většího negativního emočního dopadu.

KBT při práci využívá vědecky ověřené metody a je postaveno na partnerském vztahu klienta a terapeuta. Veškeré kroky terapeut s klientem projednává a po celou dobu terapie je společný postup naprosto transparentní. KBT je obvykle krátkodobá terapie a bývá soustředěna na přítomnost - zaměřuje se na řešení současných problémů a na dosažení předem stanovených cílů. KBT je také edukativní - snaží se o soběstačnost klienta, aby se stal sám sobě "expertním terapeutem" a naučil se, jak své problémy může efektivně zvládat a řešit sám.

ACT  terapie

Schematerapie

Schematerapie se také řadí mezi terapeutické směry třetí vlny KBT (kognitivně behaviorální terapie) - spojuje prvky KBT, gestalt terapie a dynamické terapie.

Schematerapie se opírá o model tzv. psychických módů (aktuálních stavů mysli) a umožňuje skrze práci s jednotlivými módy změnit klientovo přesvědčení o sobě a světě, které si vytvořil na základě životních zkušeností. Pracuje s různými částmi klientova self a skrze rozpoznávání jednotlivých módů se klient učí, které módy mu škodí, a které jsou naopak užitečné.

Schematerapie pracuje s ranými dětskými potřebami, které nebyly v dětství dostatečně naplněné a rozvíjí dovednost, jak je ošetřit a dosytit. Také pomáhá klientovi rozpoznat nefunkční způsoby zvládání nenaplněných potřeb z dětství a učí se vytvořit adaptivnější schémata myšlení a chování.

Klinická hypnóza

O hypnóze existuje řada mýtů a nereálných představ. Hypnóza není všelék, který vyřeší všechny potíže, když ostatní metody selhaly. Stejně tak hypnóza není stav, kdy by klient ztratil úplnou kontrolu nad svým chováním. Proto před začátkem hypnózy je vždy důležité se o ní poradit se svým lékařem, a nebo s psychologem, který má s touto metodou zkušenosti.

Hypnoterapie (léčba hypnózou) je léčebný proces, kdy dochází ke změněnému stavu vědomí, kterého je možné terapeuticky využít. Má různé oblasti využití (psychické i tělesné potíže), kde se dá velmi dobře použít.

Life-work balance

Hledání rovnováhy mezi osobním a pracovním životem (life-work balance) se zaměřuje na to, abychom si v životě dokázali vytvořit čas i pro to, co je pro nás opravdu důležité - na naše hodnoty, které nás naplňují. Díky takto strávenému času si dokážeme efektivně odpočinout, cítíme se lépe, zvýší se kvalita spánku, ale i celkově našeho života. 

Psychohygiena nám pomáhá rozvíjet dovednost pravidelné péče o naši duševní pohodu, a díky tomu pomáhá stabilizovat naši náladu a zvyšuje odolnost vůči stresu. Učí nás jak předcházet psychosomatickým a psychickým nemocem. A v případě, že už nějaké psychické obtíže nastaly, tak nám pomáhá je lépe zvládat. Díky pravidelné psychohygieně tak posilujeme naši schopnost koncentrace na práci i odpočinek, upevňujeme naše sociální vztahy a subjektivně se zvyšuje naše životní spokojenost. Součástí psychohygieny je zaměření se na životní styl, pravidelný pohyb, relaxační a autoregulační cvičení a správné hospodaření s časem.

Psychohygiena má pozitivní dopad nejen na náš osobní život, ale i na pracovní výkonnost, neboť díky naší vyšší životní spokojenosti nejsme v práci tolik vyčerpaní, lépe se na ni koncentrujeme a jsme s ní více spokojení.

Mindfulness, relaxace

Existují různé typy tělových, dechových a pohybových relaxací, imaginací, mindfulness cvičení, a nebo cvičení pro uzemnění. Každému sedí něco jiného, je proto dobré vyzkoušet více technik a najít, co sedí právě Vám. U každé techniky platí, že je důležité ji pravidelně trénovat pro její zautomatizování- aby vám pomohla, až ji budete potřebovat.

Cílem mindfulness (vědomá všímavost k aktuálnímu prožívání) je naučit se nehodnotit, pozorovat a přijímat vnitřní prožitky, aniž byste se je snažili měnit. Zastavení se v přítomném okamžiku vám může pomoci pustit všechny ostatní myšlenky, které mohou být zaměřené do minulosti (vyčítavě, kriticky), a nebo do budoucnosti (obavně). Díky tomu dochází u mindfulness cvičení ke zmírnění napětí a zklidnění se. Mindfulness také rozvíjí laskavý přístup k sobě. Pravidelné praktikování mindfulness technik vede k posílení koncentrace pozornosti, k rozvíjení trpělivosti, zvýšení odolnosti proti stresu, rozvíjení schopnosti dostat se do kontaktu s vnitřními prožitky a přijetí vlastního prožívání.

Skupinová terapie

Každému vyhovuje něco jiného a je dobré najít si to, co pomáhá právě Vám. Pokud jste si prošli individuální terapií a cítíte, že byste chtěli na sobě dál pracovat, nebo pokud Vám např. pomáhá sdílet své prožívání s ostatními a dostávat od nich zpětnou vazbu, a nebo pokud Vám pomáhá slyšet, jak se s podobnými situacemi vypořádávají ostatní, abyste si mohli dané způsoby chování zvnitřnit a napodobit ho, tak skupinová terapie může být vhodná právě pro Vás.

Skupinová terapie, je forma psychoterapie, kdy jeden nebo dva terapeuti pracují s malou skupinou klientů (obvykle 5-10). Skupinová terapie bývá obvykle zaměřená na jeden typ potíží - např. úzkosti (sociální úzkost, a nebo jiné fobie), prostor pro vyrovnání se s osobní ztrátou, a nebo např. vážnou nemocí. Aby byla skupina bezpečný prostor, tak je uzavřená - to znamená, že členové skupiny se v průběhu spolupráce nemění - a do započaté skupinové terapie nepřichází noví členové. Skupinová terapie je tedy předem přesně časově ohraničená.

Při léčbě se využívá skupinové dynamiky - skupina se vyvíjí jako celek. Každý z nás má své postoje a způsoby chování, které nemusejí být vhodné pro použití v každodenním životě. V průběhu vývoje skupiny si její členové vytváří vlastní bezpečný prostor, ve kterém si mohou zažívat korektivní zkušenost ve vztazích s druhými lidmi, mají prostor pro sdílení emocí, prožívání a prostor pro nácvik nových dovedností a způsobů chování. Členové skupiny dostávají ve skupině zpětnou vazbu na své chování a to jim umožňuje korekci vztahů, postojů a schémat chování.